Ahoj všichni, dneska jsem přemýšlela o celém roku, co se za tu dobu událo a rozhodla jsem se, že to napíšu sem. Dlouho, opravdu dlouho, jsem tu nic nenapsala a proto jsem se rozhodla, že to napíšu sem, taky proto, že už mám konečně laptop.
Popravdě moc si už nepamatuju co se stalo, ale ty nejdůležitější si pamatuju. Tak abych začala.
Během školy jsem chtěla co nejdřív aby už škola skončila. No řekneme si všichni kolik studentů miluje školu, někteří jí mate rádi to ano, ale miluje te ji? Já teda moc ne. A když jsem šla za ředitelem abych mohla o týden jít ze školy byla jsem štěstím bez sebe. Vím, že je to jen týden, ale i tak. Šla jsem dřív protože jsem jela pracovat, ano pracovat, do Anglie. Byla to sice práce do který by asi moc lidí, včetně mne, nešlo. Ale byla to zkušenost a každá zkušenost se počítá.
Byla jsem trvat ovoce na jedné farmě asi hodinku od Londýna. Jela jsem tam k údivu spousty lidí autobusem, lehadlem by to bylo rychlejší to jo, ale moc létání nemusím. Hned po příjezdu, který trval úctyhodných 19 hodin jsem jela rovnou na farmu kde jsem se ubytovala v karavanu. To byla celkem ironie vzhledem k tomu, že si jeden můj spolužák myslí, že bydlím v karavanu. První den jsem se také seznámila se spolubydlícíma. Byl to pár, který spolu už asi rok chodí. Ten kluk, říkej me mu D, mi přišel hrozně sympatický, ale ta holka, no hrozný. Ne jen, že se chovala jako 5 letá, možná i míň, ale měla na mne furt hrozný kecy. Po týdnu ještě přibily dvě holky, o něco mladší než já. Ty byly v pohodě. Jedna byla sestra místní, nevím jak bych to řekla česky, supervizorky. Postupem času co jsem se víc a víc seznamovala s D zjistila jsem, že odpovídá přesně na 98% mému seznamu. Ten seznam je pro info seznam vlastností a podobně které chci aby měl případně můj budoucí přítel. No, ale každopádně odpovídal, nejen, že byl totálně úžasný vzhledově, ale i vlastnostmi. Psal básně a zároveň to byl sportovec. Ale bohužel měl tu hroznou holku. Možná nebyla tak hrozná, ale prostě na mne, a i na jednu z tich dvou kámošek/spolubydlící, působila dost nepříjemně. Ke konci když už jsem odcházela jsem se rozhodla, že napíšu D na facebooku co si myslím o tom všem co my řekl a co jsem slyšela i od tý jeho přítelkyně. Samozřejmě do teď neodpověděl, ani nevím jestli si to on přečetl. Každopádně jsem se poslední den dozvěděla, že na farmě pracuje i kluk, který se snaží prosadit jako rapper a je z ČR, jmenuje se SKIPE a má libec písničky.
Hned jak jsem přijela z Anglie, měla jsem 4 dny abych se připravila na let, ano na let, do US. Kdyby bylo na mne jedu do US na lodi, ale to se mi nepovedlo a možná ani nepovede. Přece jen letět je levnější i rychlejší co si budeme povídat.
Do US jsem letěla ces Amsterdam pak Detroit až nakonec cíloví letiště v menším městečku v Jižní Karolíně. Myslela jsem si, že to nedám hlavně celní kontrolu, ale nebylo to tak těžké jak jsem si myslela. Takže ti kteří se rozhodují jestli někam poletí, ale bojí se. Můžu vám jen říct, neboj te se není to tak strašné vážně není. V US jsem navštívila místa jako Hilton Head Island, který je moje oblíbené místo a k mému překvapení jsem tam bydlela zase v karavaně, ty karavany se mne nějak drží. Chimney Rock, krásná vyhlídka v Severní Karolíně. Gatlinburg, nádherné město v Tennessee, tam to doporučuju, je tam krásné aquarium a různé muzea jak pro starší generaci tak i pro mladší. Navštívila jsem třeba muzeum Guinessovy knihy rekordů. A jak čas plynul dál přišel čas loučení. Popravdě vůbec jsem nechtěla jít domů, cítím se tam víc doma než tady v ČR. Dokonce jsem tam chtěla jít na rok na střední, ale víza mají dost blbý podmínky tak nevím. Jedno vízum J1 mi zakazuje bydlet u příbuzných, nechápu proč, šoupnou mne do host rodiny a hodně věcí platí sponzor. Já se popravdě bojím jít do host rodiny, nevím co od toho můžu očekávat. A druhé vizum F1 mi dovoluje bydlet u příbuzných, ale musí škole platit a částka není moc nízká pohybuje se od 3000 do 8000 dolarů. Tak uvidíme jak to dopadne. Někdo nějakou radu náhodu nemáte?
No a teď už je září, školy čas, a povinnosti, které jsme během prázdnin řešit nemusela. Mimochodem máme nový spolužáky, některý vypadají, že budou normální, ale jiný tím bych nejradši nakopala. Hlavně jednomu.
Když už se zná, že si začínám na školu zvykat zjistila jsem, že možná nedokončím třetí ročník v ČR. Máma dostala možnost pracovat na Sri Lance a chce abych tam jela s ni. Já bych hrozně ráda jela, tady bych popravdě sama asi nepřežila, ale je to hrozně daleko. Což má své klady i zápory.
Uvidíme jak se vše vyvine. Každopádně vzhledem k tomu, že mám konečně vlastní laptop budu sem psát jak nejčastěji budu moct. Všech kteří tohle budou číst, ale i těm kteří to nečtou, přeju vám hodně úspěchů ve škole i v živote a předem vám moc děkuju za případnou podporu.
Aquamarine