Ahoj, tyhle dny jsem byla s Americkou rodinou ( teta Katka, jeji manzel, Patko a Adam) a se Slovenskou rodinou ( babka a teta Ivka). Podrobný popis níže.
14.8- příjezd na Slovinsko. Jeli jsme kvúly dětem 9 hodin. Přejeli jsme Rakousko a pak už jen cesta na Slovinsko. Když už jsme dorazili na náš cíl, Portoroz, museli jsme najít naše ubytovaní. To byl problém! Hledali jsme dúm čislo 9 a nikde nebyl. Našli jsme ho jen proto, že Ivka věděla podle obrazku jak má vypadat. Večer jsme pak šli na molo, do restaurace.
15.8- hned ráno mne Ivka vzbudila, šla běhat a potřebovala gumičku. Když se vrátila řikala, že pár metrú od nás je něco jako pláž. A tak jsem se oblíkla do plavek a šly jsme ( ja, Patko, Katka a Ivka) k moři. Pak následova snídaně. Potom jsme šli ( já, Ivka a Patko) na pláž do centra města, náše ubytovaní bylo skoro až za městem. Po asi tři hodinovém plavání v moři nasledoval oběd a menší spánek, ja nespala. Večer jsme byly v centru města na zmrzlině v Cacao.
16.8- zase ranní plavání v moři před ubytovaním. Tentokrát jsem šla plavat jen já s Ivkou. Skusily jsme i plávání bez plavek, to byla svoboda. Po oběde jsme šli k moři do centra, tentokrát uplně všichni. Babka si s Patkom hráli na písku. Byli roztomilí. Hold generace starích a dětí je stejná. Večer pak byla zase prochazka po měste.
17.8- ranní plavaní, co jiného, teď ale i s Katkou, Timem ( manzelen Katky) a Patkom. Až do večera jsme trávili den stejně jako den předtím. Večer jsme pak všichni byly v restauraci, kde podavali skoro všechno s mořskými potvúrkami, což já nejím. Po večeři jsme ja, Patko, Katka, Tim a Ivka šli na takový kola pro čtyři lidi. Ve předu byly dva volanty, brzda, zvonek a pedaly. Tak jsem sedela já a Ivka. Za nama pak pedalovali Katka a Tim, mezi nimi sedel Patko. Byla to sranda, pro mne to bylo zajimavy, vzdit se to řidilo jak auto a ja to řidila.
18.8- ranní plavání. Katka se po snídani rozhodla s Babkou, že by jsme mohly zajít podívat na největši jezkyni v Evrope, ktera nese jméno Postojanska Jama. V jeskyně jsme šli 2,5 kilometru vláčkem a 2,5 kilometru pěšky. Byla obrovská, dokonce ji navštívil i náš bývalý prezident Václav Havel. Na zpáteční cestu do Portoroze jsme uvízli v koloně. Tady se potvrdila dobrá spoluprace s ostatními autami. Par lidi se sešlo u jednoho auta kde byla mapa a dohodly se, že se otočí a pojedou oklikou. Oklika nás zavezla zpátky do zácpy, ale diky ní jsme se vyhli stání tak na hodinu. Kolonu zpúsobyli cestující do města Puli. Večer jsme pak šli na zmzlinu,
18.8- ranní plaváni. Balení a dlouhá cesta domu. Bude mi to tam chybet, no co všechno jednou konci. Do Slovenska jsme přišli asi v 22:00.
